Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

V souladu s § 30 a § 69 zákona č. 561/2004 Sb. vydávám Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Středního odborného učiliště Slaný, příspěvková organizace (dále jen SOU Slaný).

Tato pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků jsou zveřejněna na webových stránkách školy a veřejně přístupném místě a nedílnou součástí Školního řádu.

Při hodnocení průběžné i celkové klasifikace pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel nejen k věkovým zvláštnostem žáka, ale i k tomu, že žák mohl ve svých výkonech zakolísat pro určitou indispozici.

1. Hodnocení výsledků vzdělávání

1.1 získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci
  1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:
    • soustavným diagnostickým pozorováním žáka,
    • soustavným sledováním výkonů a jeho připravenosti na vyučování,
    • různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové),
    • kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami,
    • analýzou výsledků činnosti žáka,
    • konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden,
    • rozhovory s žákem a zákonnými zástupci žáka.
  2. Žák musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň dvakrát za každé pololetí.
  3. Učitel oznamuje výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených výkonů. Výsledky hodnocení písemných zkoušek oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů.
  4. Učitel je povinen vést soustavnou písemnou evidenci o každé klasifikaci žáka. Povinností školy je, aby prostřednictvím třídního učitele včas upozornila rodiče žáka na výkyvy v jeho studijních výsledcích.
  5. V případě, že absence žáka za celý školní rok v jednotlivých předmětech překročí 30 %, nebude žák klasifikován. V odůvodněných případech lze žáka klasifikovat za předpokladu, že žák prokazuje zvládnutí učiva a je hodnocen dostatečným počtem známek. V těchto případech rozhoduje o klasifikaci pedagogická rada.

2. Klasifikace žáka

  1. Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku.
  2. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět.
  3. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období.
  4. O stavu klasifikace ve třídě budou třídní učitelé informovat ostatní kolegy a vedení školy na pedagogických radách, v případě nutnosti bezprostředně při vzniku výrazných výkyvů v hodnocení jednotlivců nebo celé třídy. Třídní učitel je povinen o stavu klasifikace (především dostatečné a nedostatečné) informovat zákonné zástupce žáka, a to písemně, formou SMS přes školní systém VYCHOP nebo na pravidelných třídních schůzkách.
  5. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatků v jejich chování se projednávají při pedagogických poradách, zaujmou se stanoviska a způsoby jejich řešení.
  6. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, zapíší učitelé jednotlivých předmětů výsledky celkové klasifikace do systému Bakalář.
2.1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření (jazykové, společenskovědní, přírodovědné a některé odborné předměty) v souladu s požadavky ŠVP se hodnotí.
  1. Ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů
  2. Kvalita a rozsah získaných dovedností
  3. Schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů
  4. Schopnost využívat a zobecňovat zkušenosti a poznatky při praktických činnostech
  5. Kvalita myšlení, samostatnost, tvořivost
  6. Přesnost, výstižnost a odborná správnost ústního i písemného projevu
  7. Kvalita výsledků činnosti
  8. Osvojení účinných metod samostatného studia
2.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření (odborný výcvik)
  1. Vztah k práci, k pracovnímu kolektivu, k praktickým činnostem a k zařízení a vybavení pracoviště
  2. Osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce
  3. Využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech
  4. Aktivita, samostatnost, tvořivost
  5. Kvalita výsledků činnosti
  6. Organizace vlastní práce a udržování pořádku na pracovišti
  7. Dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, používání osobních ochranných pracovních pomůcek a péče o životní prostředí
  8. Hospodárné využívání surovin, materiálů, energie
  9. Obsluha a údržba výrobních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel

Při souhrnné klasifikaci odborného výcviku se přihlíží i k období, kdy je žák na provozním pracovišti.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle této stupnice:

Stupeň 1 (výborný)

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci a praktickým činnostem. Bezpečně ovládá postupy, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky, dopouští se jen menších chyb, výsledky práce jsou bez závažných nedostatků.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci a praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získaných teoretických poznatků v praktické činnosti. V jeho způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí.

Stupeň 3 (dobrý)

Žákův vztah k práci je převážně kladný. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky v praktické činnosti. V praktické činnosti se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Překážky v práci překonává s častou pomocí učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu. Získaných teoretických poznatků dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech má podstatné nedostatky. Pracovní postup nezvládá ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují požadovaných parametrů.

3. Komisionální zkouška

Žák koná komisionální zkoušku v těchto případech:

  1. Koná-li opravné zkoušky (při neprospěchu)
  2. Koná-li komisionální přezkoušení (zpochybnění klasifikace podle § 69 odst. 9 školského zákona)

Podrobnosti týkající se konání komisionální zkoušky stanoví ředitel školy.

4. Rozdílová zkouška

  1. Ředitel může žákovi povolit změnu oboru vzdělání. V rámci rozhodování o změně oboru může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení.
  2. O přestupu žáka střední školy do jiné střední školy rozhoduje ředitel školy, do které se žák hlásí. V rámci rozhodování o změně oboru může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení.
  3. Forma rozdílové zkoušky:
    • Září – červen: před třídou, v OV před skupinou
    • Červenec – srpen: před tříčlennou komisí

5. Dodatečné přezkoušení v náhradním termínu z důvodů neklasifikace

  1. Dodatečné přezkoušení za první pololetí se koná před třídou, v OV před skupinou
  2. Dodatečné přezkoušení za druhé pololetí se koná před dvoučlennou komisí (nejedná se o komisionální zkoušku).
  3. Výsledek dodatečného přezkoušení je zaznamenán do protokolu a je oznámen žákovi v den přezkoušení.
  4. Žák může v jeden den vykonat dodatečné přezkoušení maximálně ze dvou předmětů.

6. Omlouvání neúčasti při zkouškách dle bodů 3, 4, 5

  1. Zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka může ze závažných důvodů neúčast u zkoušky či přezkoušení omluvit u ředitele školy nejpozději před jejím zahájením, případně může neúčast, zejména ze zdravotních důvodů písemně omluvit i dodatečně, nejpozději do 3 dnů od uplynutí termínu určeného pro vykonání zkoušky či přezkoušení. Zdravotní důvody doloží lékařským potvrzením.
  2. Náhradní termín zkoušky či přezkoušení stanoví ředitel školy.

Ve Slaném dne 2.9. 2019
Ing. Jaroslava Cvrčková
ředitelka školy