Naše škola, Střední odborné učiliště, Slaný, Hlaváčkovo nám. 673, podnikla za účelem zajištění souladu s nařízením parlamentu a Rady EU 2016/679 ( dále jen GDPR) nezbytné kroky k posílení bezpečnosti a důvěrnosti zpracovávaných údajů a ke splnění všech předepsaných povinností dle metodických pokynů MŠMT.

V souladu s GDPR zpracováváme osobní údaje podle těchto zásad:

1. Zákonnost a transparentnost – osobní údaje zpracováváme jen v případě, že je k tomu legitimní důvod (např. zákonná povinnost, plnění smlouvy, ochrana našich zájmů, ochrana zájmů třetích osob nebo udělený souhlas subjektu údajů.

2. Účelové omezení – shromažďujeme osobní údaje jen pro konkrétní, výslovně vyjádřené a legitimní účely (viz výše).

3. Minimalizace údajů – zpracování osobních údajů provádíme pouze v míře a rozsahu, který je nezbytný ve vztahu k danému účelu.

4. Omezení uložení – údaje držíme pouze po nezbytně nutnou dobu

5. Integrita a důvěrnost – zavedli jsme dostatečné technické a organizační opatření k ochraně osobních údajů před náhodným nebo protiprávním zničením, ztrátou změnou nebo neoprávněnému poskytnutí nebo zpřístupnění přenášených, uložených nebo jinak zpracovávaných osobních údajů.

V případě, že provádíme zpracování, jehož účelem není splnění zákonem předepsaných povinností, jedná se o zpracování osobních údajů, ke kterému potřebujeme výslovný, svobodným, konkrétní a informovaný souhlas subjektů údajů (zaměstnanců, žáků, resp. zákonných zástupců). Jedná se zejména o zpracování osobních údajů žáků pro přihlašování do soutěží, mimoškolní aktivity, výlety, exkurze nebo sportovní akce. Poskytnutí souhlasu je zcela dobrovolné a souhlas lze kdykoli odvolat či využít další práva, která jsou v písemném souhlasu přesně popsána.

Všichni zaměstnanci a osoby, které mají v rámci činnosti naší školy přístup k osobním údajům, jsou řádně proškoleni a seznámeni s pravidly bezpečnosti a důvěrnosti při nakládání s osobními údaji.

V případě, že budete mít k rozsahu a způsobu zpracování osobních údajů na naší škole jakékoli dotazy, neváhejte nás kontaktovat telefonicky na čísle 312 522 286 nebo e-mailem skola@souslany.cz.

Obecný právní základ

Výlučným adresátem směrnic, jejichž účinky jsou obecně upraveny v čl. 288 SFEU, jsou členské státy.

Nenáležitou transpozicí směrnice se rozumí situace, kdy směrnice

a) není do národního právního řádu transponována včas

b) je do národního právního řádu transponována nesprávně

Hlavní možné následky nenáležité transpozice:

a) přímý účinek

b) nepřímý účinek

c) odpovědnost členského státu za škodu

d) řízení pro porušení Smluv (řízení o nesplnění povinnosti)

1.1 Přímý účinek

Přímým účinkem se rozumí schopnost ustanovení unijního práva přímo zakládat práva a povinnosti, která musejí vnitrostátní soudy a další orgány veřejné moci chránit.

„Přímého účinku ustanovení směrnic se lze proti státu dovolávat bez ohledu na povahu, v jaké stát jedná, ať jako zaměstnavatel, nebo veřejná moc.“

Povinnosti může směrnice na základě přímého účinku zakládat pouze členským státům, zatímco práva pouze jednotlivcům (tzv. přímý vertikální účinek). Za adresáty povinností ukládaných směrnicí se považují i ty subjekty, které jsou řízené nebo kontrolované státem a plní služby veřejného zájmu, k čemuž disponují specifickými pravomocemi, a zpravidla i nepřímí vykonavatelé státní správy. Jde o „způsobilost (…) směrnice k tomu, aby se dotčení jednotlivci mohli dovolat její přímé aplikace před vnitrostátními orgány“. Z pohledu vnitrostátních orgánů se pak jedná o povinnost aplikovat ustanovení směrnice v praxi.

Pozn.: Přímý vertikální účinek automaticky implikuje odpovědnost ČS za škodu!

Podmínky (musí být naplněny současně) založení přímého vertikálního účinku:

a) Neospravedlnitelné nedodržení transpoziční lhůty nebo nedostatečná implementace.

b) Dostatečná jasnost, přesnost a bezpodmínečnost konkrétního ustanovení směrnice (respektive jeho cíle a smyslu v každém individuálním případě zvlášť), které jednotlivci zakládá nějaké právo.

Je potřeba hledat odpověď na následující otázky: Lze dané pravidlo aplikovat bez prováděcích opatření, tzn. je dána dostatečně malá diskreční pravomoc státu? Lze identifikovat minimální míru ochrany bez ohledu na to, jak by ČS svou diskreční pravomoc využil?

c) Aplikací směrnice nedojde k uložení povinnosti jinému jednotlivci (osobě soukromého práva), tj. v horizontálním vztahu.

Ve výjimečných případech nicméně může nastat i situace, kdy se jednotlivec na základě směrnice bude moci domáhat splnění určitých povinností i na jiném subjektu soukromého práva (tzv. přímý horizontální účinek). Tento postup se podle judikatury SDEU aplikuje zejména v případech diskriminace ve vztazích zaměstnanců a zaměstnavatelů.

1.2 Nepřímý účinek

(tzv. eurokonformní výklad) Nepřímým účinkem se rozumí povinnost národních orgánů (soudů i jiných orgánů aplikační praxe) z úřední povinnosti vykládat národní právo (implementační i to ostatní, včetně právních předpisů s účinností předcházející dotčené směrnici) v souladu s právem EU. Pokud jsou nicméně splněny podmínky přímého účinku, musí dotčené orgány přednostně aplikovat unijní normu. Přímý účinek má tedy přednost před nepřímým účinkem.

K nepřímému účinku dále platí, že:

a) Rozhodným okamžikem aktivace je uplynutí transpoziční lhůty.

b) Cílem je vyložit národní právo „v co největší míře ve světle znění a účelu směrnice“, přičemž hranicí je výklad, který by šel proti zákonu (contra verba legis).

c) Využívá se zejména v případech, kdy nelze využít přímého účinku, za účelem uvedení vnitrostátního práva do souladu s netransponovanými nebo nesprávně transponovanými ustanoveními směrnice.

d) Důsledkem nepřímého účinku může být vznik nové povinnosti pro jednotlivce, pokud k ní dojde na základě řízení mezi jednotlivci. Souladného výkladu (nepřímého účinku) se může dovolávat rovněž stát proti jednotlivci.

1.3 Odpovědnost členského státu za škodu

Odpovědnost ČS může být založena za současného splnění následujících podmínek:

a) účelem porušené právní normy je založit práva jednotlivcům (jejichž obsah lze jednoznačně identifikovat na základě ustanovení směrnice)

b) porušení musí být dostatečně závažné

c) pokud stát zcela opomene přijmout transpoziční opatření, představuje tato skutečnost nevyvratitelnou domněnku, že se o dostatečně závažné porušení jedná

d) musí existovat přímá příčinná souvislost mezi porušením povinnosti ČS a způsobenou škodou

e) přímá příčinná souvislost dána není, pokud stát nejednoznačné ustanovení směrnice sice netransponoval, ale státní orgány je přesto aplikovaly, i když nesprávně

f) přímá příčinná souvislost je dána i tehdy, pokud směrnice ukládá povinnost dosáhnout za všech okolností nějakého výsledku a ke vzniku škody zároveň přispěly i další příčiny v podobě výjimečných nebo nepředvídatelných událostí

Tyto podmínky jsou nicméně v judikatuře SDEU vykládány extenzivně s cílem poskytnout co největší ochranu subjektivních práv jednotlivců. Zároveň dle rozhodovací praxe SDEU mohou vnitrostátní pravidla výše uvedené podmínky konkretizovat a mohou stanovit příznivější režim pro žalobce. Evropské podmínky tudíž představují minimální standard

„(…) tento princip platí pro všechny případy porušení komunitárního práva členským státem bez ohledu na to, který orgán členského státu se svým jednáním nebo opomenutím porušení dopustil“.

Dle rozhodovací praxe SDEU se jedinec před náhradou škody nejprve musí neúspěšně domáhat přímého a nepřímého účinku směrnice, pokud to na něm lze spravedlivě požadovat. Judikatura SDEU neupřednostňuje ani jednu z těchto aplikačních zásad (přímý vs. nepřímý účinek), nicméně české soudy ve své rozhodovací praxi upřednostňují spíše eurokonformní výklad, zatímco vnitrostátní judikatura vztahující se přímo k otázce přímého a nepřímého účinku upřednostňuje účinek přímý. Odpovědnost ČS za škodu však může nastat i bez přímého vertikálního účinku směrnice!

1.4 Řízení pro porušení Smluv (řízení o nesplnění povinnosti)

„Podle Smluv EU může Komise proti zemi Unie, jež neprovádí unijní právo, podniknout právní kroky (tzv. řízení o nesplnění povinnosti). Komise se ve věci nesplnění povinností může obrátit na Soudní dvůr, který může v některých případech uložit finanční sankce. Směrnice musí do vnitrostátních právních předpisů začlenit členské země Unie samy. Komise kontroluje, zda jsou právní předpisy EU uplatňovány správně a včas, a v opačném případě přijímá příslušná opatření.“

Oznamování porušení práva Unie a ochrana oznamovatele dle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen směrnice)

Smyslem této směrnice, a tedy ochrany oznamujících osob, je vytvořit takové prostředí, ve kterém se oznamovatelé nebudou muset obávat jakékoliv sankce pro případ, že oznámí protiprávní jednání a přispějí tak k ochraně veřejného zájmu. Směrnice slouží jak k ochraně oznamovatelů a rovněž působí preventivně vůči protiprávnímu jednání obecně.

V souladu se směrnicí SOU Slaný, jako povinný subjekt, zavedlo vnitřní oznamovací systém. Pokud chcete oznámení učinit, postupujte dle následujících pokynů.

Kdo může podat oznámení:

Pouze fyzická osoba, která se v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností získala povědomí o protiprávním jednání, které porušuje právní předpis spadající do jedné z oblastí vymezených Směrnicí (viz níže kapitolu k věcné působnosti) a tuto skutečnost oznámila prostřednictvím VOS, EOS nebo uveřejněním, případně přímo příslušným orgánům veřejné moci (např. policejní orgán, státní zástupce, orgán správního trestání).

Prací nebo jinou obdobnou činností se tak rozumí:

a) zaměstnání

b) služba

c) samostatná výdělečná činnost

d) výkon práv spojených s účastí v právnické osobě

e) výkon funkce člena orgánu právnické osoby, který je do funkce volen, jmenován či jinak povolán (tzv. „volený orgán“)

f) správa svěřenského fondu

g) dobrovolnická činnost

h) odborná praxe, stáž

i) výkon práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, jejímž předmětem je poskytování dodávek, služeb, stavebních prací nebo jiného obdobného plnění

j) prací nebo jinou obdobnou činností se v souladu se směrnicí rozumí i ucházení se o práci nebo jinou obdobnou činnost

Oblasti, kterých se musí oznamované protiprávní jednání týkat:

Věcnou působnost vymezuje Směrnice výčtem deseti oblastí, do kterých musí „porušení práva Unie“ spadat. Těmito oblastmi jsou:

a) zadávání veřejných zakázek

b) finanční služby, produkty a trhy a předcházení praní peněz a financování terorismu

c) bezpečnost a soulad výrobků s předpisy

d) bezpečnost dopravy

e) ochrana životního prostředí

f) radiační ochrana a jaderná bezpečnost

g) bezpečnost potravin a krmiv, zdraví a dobré životní podmínky zvířat

h) veřejné zdraví

i) ochrana spotřebitele

j) ochrana soukromí a osobních údajů a bezpečnost sítí a informačních systémů

Kompletní seznam právních předpisů spadajících do věcné působnosti Směrnice bude k 17. 12. 2021 zveřejněn na webu Ministerstva spravedlnosti (www.justice.cz) a průběžně aktualizován

Typy informací, které oznamovat nelze:

Z oznamování jsou vyňaty určité typy informací, u kterých zájem na jejich ochraně převažuje nad zájmem na ochraně oznamovatele. Takovými informacemi jsou informace, které by mohly bezprostředně ohrozit podstatný bezpečnostní zájem České republiky a informace o činnosti zpravodajských služeb. Dále nelze oznamovat skutečnosti, na které se vztahuje povinnost zachovávat ochranu utajovaných informací a informací, jejichž vyzrazení by zjevně mohlo ohrozit probíhající trestní řízení, a dále zvláštní skutečnosti podléhající ochraně podle zákona upravujícího krizové řízení. Oznamovatel také nesmí porušit povinnost mlčenlivosti při výkonu činnosti notáře, notářského kandidáta a koncipienta, státního zástupce, asistenta a právního čekatele, advokáta a advokátního koncipienta, soudního exekutora, exekutorského kandidáta a koncipienta, soudce, asistenta soudce, justičního čekatele a daňového poradce a mlčenlivosti zaměstnance notáře, advokáta, soudního exekutora a daňového poradce, nebo mlčenlivosti při poskytování zdravotních služeb. Oznamovateli, který poruší důvěrnost uvedených informací nebo uvedené povinnosti mlčenlivosti, nenáleží ochrana. Takový oznamovatel také může být postižen pro protiprávní jednání, kterého se tím dopustil.

Na druhé straně je oznamovatel oprávněn oznámit určité typy „citlivých informací“, aniž by tím porušil svou právní povinnost. I případě oznámení těchto informací se tedy může domáhat ochrany a nemůže být postižen pro žádné protiprávní jednání, kterého se tím dopustil. To se týká informací, na něž se vztahuje bankovní tajemství, smluvní povinnost mlčenlivosti, povinnost mlčenlivosti podle daňového řádu a povinnost zachovávat mlčenlivost podle jiných právních předpisů upravujících práci nebo jinou obdobnou činnost (s výjimkou výše uvedené povinnosti mlčenlivosti právnických profesí a pracovníků ve zdravotnictví).

Jak podat oznámení

SOU Slaný, jako povinný subjekt, zavedlo vnitřní oznamovací systém, který je možno využít k podávání oznámení:
Písemně na adresu: SOU Slaný, Igor Dvořák, DiS., Hlaváčkovo nám. 673/14, 274 01 Slaný. Obálku prosím viditelně označte „Oznámení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937“ (aby se s obsahem oznámení seznámila pouze příslušná osoba);
Elektronicky na e-mail poverenec@souslany.cz;
Telefonicky na telefonním čísle 312 511 303;
Osobně na adrese Hlaváčkovo nám. 673/14, 274 01 Slaný, v tomto případě si prosím termín schůzky domluvte předem telefonicky na čísle 312 511 303, nebo e-mailem poverenec@souslany.cz

Oznámení je možné učinit i anonymně; pokud tuto možnost využijete, neobdržíte potvrzení o podání oznámení, ani vyrozumění o výsledcích posouzení oznámení.

Příslušná pověřená osoba: Igor Dvořák,DiS.

Lhůta pro vyřízení oznámení: oznamovatel bude vyrozuměn o přijetí oznámení ve lhůtě 7 dnů od jeho podání a o výsledcích posouzení oznámení do 3 měsíců od potvrzení přijetí oznámení.

Oznámení je možné podat přímo (bez výše uvedených kroků) Ministerstvu spravedlnosti (více informací najdete na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti www.justice.cz).
Oznámení je možné provést uveřejněním, a to pokud:
V návaznosti na podané oznámení nebylo ve stanovených lhůtách přijato vhodné opatření;
Nečinností oznamovatele by mohlo dojít k ohrožení významného veřejného zájmu, např. z důvodu nebezpečí z prodlení;
Není možné bez podstoupení zvýšeného rizika (například zničení důkazů, maření řádného posouzení oznámení či postihu oznamovatele) podat oznámení u Ministerstva spravedlnosti.